BcA.Luba Bakičová se narodila v Ilavě na Slovensku, absolvovala Střední průmyslovou školu sklářskou v Lednickém Rovném. V současné době studuje pátým rokem v atelieru Sklo na Fakultě umění a designu Univerzity J.E.Purkyně v Ústí nad Labem. Její tvůrčí potenciál má široké rozpětí a zahrnuje rozměrné grafické práce a plastiky, jejichž aktivním činitelem bývá sklo.
Autorčina trojrozměrná díla mají, rysy exaktního, objektivního experimentu. Prověřuje metodicky chování materiálů, jejich vlastností v extrémních situacích a jejich fyzikální proměny často na bázi destrukce, jsou předmětem její výtvarné činnosti. Jakýsi technologický scénář plánovaného děje, ve kterém je zakomponována i předpokládaná náhoda, je součástí jejího výtvarného uvažování. V posledních plastikách využívá žáruvzdorných materiálů, do jejichž spár a otvorů nechává skleněnou taveninu zatékat. Sklo přestává být reprodukčním materiálem a stává se v průběhu experimentu médiem, aktivně dotvářejícím autorčiny záměry.
Doc. ak.mal. Ilja Bílek, narozený v roce 1948 v severočeském Liberci, odmaturoval na Střední průmyslové škole sklářské v Železném Brodě, kde se seznámil se zpracováním hutního skla.. Pokračoval ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze ve Sklářském atelieru prof. Stanislava Libenského. Bezprostředně po absolutoriu se stal zaměstnancem n.p.Železnobrodské sklo, kde se zabýval designem hutního skla a realizacemi drobných plastik z taveného skla. Od roku 1996 vede atelier Sklo na Fakultě umění a designu University J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Od osmdesátých let minulého století řeší téma skleněné plastiky. Zabývá se její prostorovou skladebností, často využívá segmentů z taveného a plochého i tabulového skla a ve svých kompozicích nezřídka vychází z konstrukčních a logických principů, které jsou vlastní architektuře. Experimentuje s technologiemi a postupy odvozené z různých odvětví průmyslu a jeho výtvarnému názoru jsou vlastní prvky industriálního uvažování. Účastní se výstav v Čechách a v zahraničí a často se prezentuje na společných výstavách se svými posluchači. Je zastoupen v uměleckých sbírkách doma i za hranicemi republiky.
Důvodem ke společné výstavě obou autorů je společné působení v témže atelieru jedné fakulty, vůle realizovat se tvůrčím způsobem a uplatňování skla ve svých výtvarných záměrech. Je více okolností, díky kterým se oba liší, oba vyrůstali v odlišném kulturním a geografickém prostředí, jsou příslušníky jiných generací, každý z nich si osvojil jiné výtvarné přístupy. Právě porovnávání odlišných tvůrčích metod a způsob jejich uplatňování ve výtvarném artefaktu dali výstavě název. Je důvod objevovat je a současně nalézat body v nichž se, napříč generacemi, potkávají.